Propad ceny bitcoinu na 75 000 jako lákavá nákupní příležitost!

Bitcoin se obchoduje kolem 88 000 USD, ale část trhu začíná tušit nepříjemnou věc: tohle možná ještě není dno. Ne proto, že by chyběly pozitivní příběhy, ale právě proto, že jich je pořád až podezřele hodně.

Zakladatel analytické platformy Santiment, Maksim Balashevich, upozorňuje na něco, co bývá pro investory nepohodlné slyšet – trh se pořád nebojí dostatečně. A bez strachu se dna historicky netvoří.

Optimismus tam, kde by měl být strach

Balashevich otevřeně říká, že Bitcoin může ještě klesnout směrem k 75 000 USD. To by znamenalo zhruba 15% pokles z aktuálních úrovní kolem 88 000 USD. Důvodem ale nejsou technické indikátory ani on-chain data v tradičním slova smyslu – hlavním viníkem je sentiment.

Podle něj sociální sítě i retailové diskuse stále vykazují příliš mnoho sebevědomí. Investoři mluví o rychlém obratu, o tom, že „medvědi byli chyceni do pasti“ a že růst bude pokračovat téměř automaticky. Právě to je podle Santimentu špatné znamení.

Skutečná dna nevznikají ve chvíli naděje, ale ve chvíli frustrace, rezignace a strachu.

Ve stejný den Santiment publikoval zprávu s jednoznačným závěrem: „Dav není dostatečně vystrašený.“

Propad ceny BTC na 75 000 jako lákavá nákupní příležitost

Hranice 75 000 USD není vybraná náhodně. Balashevich ji označuje za „velmi lákavou“ oblast – ne proto, že by ji chtěl vidět, ale proto, že trh si o ni kolektivně říká. Právě pokles do této zóny by mohl vyčistit přetrvávající optimismus a vytvořit podmínky pro stabilnější růst v dalších měsících.

Z jeho pohledu je současná korekce stále příliš „komfortní“. Trh sice oslabil, ale psychologicky se nic nezlomilo.

Japonsko jako tichý katalyzátor problému

Do celé situace navíc vstupuje makro faktor, který kryptotrh historicky nerad vidí. Japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 30 let.

To samo o sobě by možná nebylo dramatické – kdyby historie neukazovala, že předchozí japonské zvýšení sazeb často předcházelo zhruba 20% propadům Bitcoinu. Tento precedent přidává další vrstvu rizika k už tak křehké tržní struktuře.

Krátkodobý výhled je tedy spíše opatrný, ale dlouhodobý obraz zůstává rozdělený.

Jurrien Timmer z Fidelity se domnívá, že Bitcoin by si v roce 2026 mohl „vzít rok volna“ a připouští i scénář poklesu až k 65 000 USD.

Na opačné straně stojí Matt Hougan, který očekává, že rok 2026 bude pro Bitcoin růstový, zejména díky dlouhodobým adopčním trendům.

Ještě ambicióznější je Katherine Dowling, podle níž by Bitcoin mohl do konce roku 2026 dosáhnout až 150 000 USD. Její argument stojí na kombinaci příznivější regulace, kvantitativního uvolňování a institucionálních toků kapitálu.

Indikátory si protiřečí – a to je samo o sobě signál

Ani tržní indikátory neposkytují jasnou odpověď. Crypto Fear & Greed Index se sice od poloviny prosince drží v pásmu „Extreme Fear“ (skóre kolem 20), což by historicky mohlo naznačovat blížící se dno. Zároveň ale Altcoin Season Index jasně ukazuje na „Bitcoin Season“ – kapitál se stahuje z rizikovějších altcoinů právě do Bitcoinu.

To vytváří zvláštní paradox: indikátory strachu existují, ale chování investorů jim úplně neodpovídá.


Závěr: Největší riziko? Představa, že to nejhorší už máme za sebou

Bitcoin dnes nestojí před jednoduchou otázkou „nahoru, nebo dolů“. Stojí před mnohem nepříjemnějším problémem: trh je přesvědčený, že ví, co přijde. A právě to bývá v kryptu nejnebezpečnější.

Pokud má vzniknout skutečně udržitelné dno, možná ještě bude potřeba jedno kolo deziluze navíc. Pokles k 75 000 USD by pak nebyl katastrofou – ale nutnou očistou, bez které se další růstový příběh může ukázat jako vratký.

Napsal/a Kristýna Hrubá

Kristýna je autorkou článku o kryptoměnách, financích a investicích. Studovala publicistiku a lingvistiku na univerzitě v Praze a vášeň pro trhy digitálních aktiv objevila v roce 2019, kdy došlo k širšímu rozmachu kryptoměn. Kromě toho ráda čte o nových technologiích a sama je samozřejmě investorkou ne jenom do kryptoměn. Pro web ICOBench.com píše články, edituje a provádí výzkumy.